Červenec za námi, kytary ještě neskládáme!

Člověk se ani nenaděje a půlka koncertní sezóny už je pomalu v tahu. Každý období má něco do sebe, o tom není pochyb. Atmosféra v klubu (občas poloprázdném), i letní festivaly. Zatím jsme si letos v létě zahráli na velice rozmanitých lokalitách: motorkářský sraz, antuka, návěs od kamionu, letní kino i naplněné náměstí. A to po boku kapel Do řady!, V.V.Ú, Peshata, Nízká Úroveň, Panoptiko a další…Život kapelní je rozmanitý. A my si z každého koncertu odvážíme nové poznatky, zážitky, emoce, kocoviny i nová přátelství.

Jeden z mnoha koncertů se konal v polovině července v krásným prostředí – letní kino v Hrádku u Rokycan. Cestou jsme si udělali zastávku na benzině, abychom se po 5 minutách opět vraceli na odpočívadlo. Václav si tam zapomněl telefon! Ne, zpátky, nezapomněl, měla jsem ho v kabelce, omlouvám se, a jedeme dál. Taky jsme konstatovali, že bychom už opravdu potřebovali dodávku. „pořád jsme si chtěli zahrát mimo region, tak tady to máme“, zmiňuje někdo z kapely. Přijeli jsme totiž jako mistři třemi vozidly. To nám jde. Logistika je naše silná stránka. Mimochodem, ten den nám byl nabídnut ještě dvoják v nedaleké vesnici, na jednom příjemným fesťáčku, než se ale naše uskupení stihlo domluvit a vyjádřit, koncert byl fuč. My jsme si alespoň užili večer v Hrádku až do konce. Akce se konala u příležitosti 10 let kapely Nízká Úroveň, které jsem toho dne pokřtila nové CD Gaučový umělec, společně s frontmany z kapel V.V.Ú a Do Řady. Po celou dobu hraní ylo pekelný horko, nepomáhal ani občasný stín vystupující z přilehlého lesa.

Lidi nás na pátou odpoledne přijali velice vřele, a za to jsme moc rádi. A to bychom nebyli my, kdyby si Libor při příjezdu domu neuvědomil, že si nechal za pódiem boty. Překvapivě to tentokrát nebyla část žádného našeho nástroje. V půl 10 večer nám došlo, že jsme zapomněli nahrát pozvánku na jednu srpnovou akci, kterou jsme slíbili pořadateli. Nelenili jsme a ještě před úplným setměním, jsme nahráli velice duchaplnou a hlubokomyslnou pozvánku tak, jak to máme ve zvyku. A jelo se domů. Jak říká Jakoubek: „bylo to impozantní a poučné.“

14 dní po týhle příjemný akci jsme si střihli set v Mezně za Táborem, v rámci Sportovního dne. Tahle show už tak k popukání nebyla. Polovinu našeho hraní neúprosně doprovázel déšť a Vaškovi nebylo úplně nejlíp, i tak odehrál koncert s horečku, vsedě. Přesto ho nepřecházel humor, a vesele inscenoval scénku z Borata:“Král v zámku, král v zámku, mám židli, mám židli.“ Protože prostě pro kapelu všechno! Díky, Václave, žes nás v tom nenechal!

Kdybych nezapomněla už tři koncerty po sobě zmínit, že máme kapelní merch s sebou (jo, máme placky, trika i samolepky), možná by si naši fanoušci rádi něco koupili, i tak děkujeme dopředu všem za podporu! V srpnu a začátkem září nás čeká ještě pár pěkných akcí a mimo to také natáčení klipu k Nádražní, na což se už teď moc těšíme, protože natáčení klipu je samo o sobě vždycky neuvěřitelná sranda a my vám budeme moci konečně představit další kousky z naší specific drive punk-rockový dílny!

Vaše Utíkej!

Previous post Koncert u stánku 6/2023
Next post KLAPKA: CHCE TO ZMĚNU

Goto Top