Před mnoha lety jsem se rozhodl, že se naučím na bicí a dodnes toho hořce lituji. Mám nejvíc kramů, vždycky někde něco zapomenu a než to vše sbalím, ostatní už lemtaj třetí pivo. Navíc téměř vždycky řídím. Cítím se jak kapelní otloukánek, ale i přes tohle vše hudbu miluji. Za vydělané peníze z koncertů si platím fyzioterapii, aby mi alespoň trochu napravili záda z tahání těch těžkých věcí.
V příštím životě budu zpěvačkou.